Akce organizovaná pod vedením IPR Praha, Kreativní Prahou a Česko.Digital s podporou pražského magistrátu a Deloitte si vypůjčila koncept z Berlína, kde se festival kreativních byrokratů koná už čtvrtým rokem.
Na místě se sešli lidé z různých organizací ve státní správě, jak zástupci neziskových organizací, které se státem spolupracují, tak i někteří z byznysu. S touto pestrobarevnou paletou lidí se tedy mohlo bojovat proti „intelektuálnímu incestu“, jak zmínil jeden z řečníků.
Dva dny byly plné přednášek, ze kterých mohla jít až hlava kolem, a workshopů, jež nám dovolily se na věc podívat z větší perspektivy, ať už z vlastní nebo z pohledu těch, kteří seděli hned vedle vás.
Martina Cílková
První blok KREATIVNÍ BYROKRACIE A ORGANIZAČNÍ KULTURA, který se věnoval firemní kultuře, byl pro mne plný silných emocí. U obrázku Jiřího Brédy z Mise HERo zašuměl sál, protože se s labyrintem mohl ztotožnit asi každý, kdo ve státní správě nějakou dobu pracoval.
Živě se mi před očima vybavily bariéry, se kterými jsem několik let bojovala skoro do úplného vyčerpání. Zajímavé bylo také poslouchat konkrétní příklady z praxe, třeba od Markéty Pěchoučkové. Konečně jsem si připadala jako menší exot a že jsem možná nespadla z jiné planety.
První společné odpoledne nás čekalo rozdělení do skupin a pět bloků po 30 minutách, kdy jsme diskutovali nad tématy jako nástroje, inovační kultura nebo komunikace. Ve skupinách vedených facilitátory z Mise HERo jsme přemýšleli nad pozitivními i negativními příklady a odnášeli si nejsilnější body, které jsme pak měli možnost nalepit na společnou zeď.
Pamatuji si, jak jsem ráno přišla, viděla prázdnou zeď a přemýšlela, jak se v poměrně ostýchavé české společnosti zaplní. Nakonec byla plná a rozhodně inspirativní! Jedno z témat, které jsem si nalepila a na akci definitivně uvědomila je, jak architektura budovy a kanceláří ve státní správě nepodporuje spolupráci. Kuchyňky, kam se vejdou v lepším případě 2 osoby a zasedačky s čelním stolem nás rozdělují týmově i hierarchicky a i když budeme měnit mentalitu a postupy, prostor nám to nedovolí.
Večer se účastníci setkali ještě jednou a to v rámci tzv. Večera příkladů špatné praxe. Odvážného počinu, který dovolil státním úředníkům mluvit o tom, o čem se většinou nemluví, a tak se poučit do budoucnosti. Slyšeli jsme tak mluvit například Sue Nguyen, tiskovou tajemnici Senátu ČR, která popisovala, jak dlouho vznik obsáhlých návodů ke komunikaci trvá a jak je důležité začít i s menším návodem, který má dopad.
David Kašpar, místostarosta Prahy 10 za Vlasta/STAN pak uvedl, jak na několikrát obsazovali člověka, který měl podpořit komunikaci a péči o komunity. Dušan Navrátil nasdílel hromadu příhod z celé kariéry. Jako první ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost jich zažil mnoho. Historka o tom, jak s panem prezidentem Zemanem řešil prověrky, byla jen jednou z nich.
Druhé ráno po úvodním slovu od naší CEO Česko.Digital Evy Pavlíkové jsme začali blokem poeticky nazvaným ŘÍKEJ MI TO NĚŽNĚ o komunikaci. Ten moderovala Pavlína Louženská a skvěle podpořila příjemně namíchané hosty z Prahy a Brna. Znovu se ukázalo, že druhý neznamená být druhý – Brno zářilo svěžestí i autenticitou. Odnesla jsem si kromě tipů na zajímavou literaturu také zásadu „mluvit jednoduše spíše než zjednodušovat“, což by měl být náš cíl, který je pro mne asi také celoživotní výzvou.
Martin Podveský
V panelu DATA JAKO HNACÍ HŘÍDEL BYROKRACIE se diskutovalo o tom, jak jsou data základním aktivem všech organizací, veřejnou správu nevyjímaje. Vnímám to tak, že data by měla být jedním ze základních kritérií k rozhodování, což v dnešní době bohužel neplatí a rozhodnutí jsou činěna na základě jiných kritérií.
Stát by měl být ve všech oblastech transparentní a zveřejňovat svá data k dispozici občanům a firmám. Pravidla na to už jsou dána, ale mnoho státních organizací tato pravidla bohužel nerespektuje a odmítá data zveřejňovat.
Byl jsem také součástí panelu ZJEDNODUŠENÍ A DIGITÁLNÍ STEZKY K NĚMU. Snažil jsem v rámci něj vyjádřit, že jako státní úředníci máme snahu dělat věci flexibilně, jenom nám v tom brání složitá administrativa. Tu si paradoxně vytváříme v institucích často sami bez nějaké širší analýzy, přidané hodnoty nebo opatření a v některých případech se opatření navíc duplikují, čímž vzniká následně nepřehledná situace, která opět úředníky zatěžuje. Všechny procesy vyžadují poměrně složitou administrativu a chybí automatizace.
Obecnou chybou je, že jsou neustále vyžadována ta samá data, která už byla jednou předána, což je proti základnímu zdravému principu, který bychom měli všichni dodržovat – „pouze jednou“.
Jindřich Oukropec
Součástí festivalu byl také intenzivní workshop krizové komunikace. Jak komunikovat s občany, když někdo vykrade městský úřad? Co dělat, když dojde k odcizení citlivých dat? Tiskový mluvčí Jiří Táborský z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost provedl během dvou hodin zhruba dvacítku účastníků základními přístupy a možnostmi, jak na vzniklou krizi reagovat.
Během diskuse jsme hodně zmiňovali spolupráci s nezávislými odbornými orgány. Například komentáře ke kriminální činnosti je vhodné nechat na policii, stejně tak při kybernetickém útoku odkazovat na instituce, které mají odpovědnost za bezpečnost informační infrastruktury. Úřad jako takový musí občany informovat, ale měl by mít jasně vymezené hranice, kdy je a není kompetentní se k věci vyjadřovat.
Proč je kreativní byrokracie správnou cestou?
Martin Podveský
Tuhle akci považuji za vznikající skvělou platformu pro výměnu zkušeností a názorů, jak si občané představují služby poskytované státem a naopak s jakými problémy se potýká státní správa.
Na tomto ročníku se sešla skvělá skupina lidí z obou stran, kteří mají zájem, aby stát fungoval efektivně a vůči občanům přívětivě, což je velký příslib pro budoucnost Česka.
Potkal jsem spoustu mladých úředníků, které baví pro stát pracovat a mají zájem o jeho modernizaci. Musíme se tedy podporovat, vzájemně sdílet zkušenosti, kde jsme si jako seniornější kolegové již naběhli, a nakonec se propojovat s uživateli služeb, které naše práce nakonec ovlivňuje.
Zpět na všechny články
