Civic-tech obestírají mýty a předsudky týkající se státní správy, financování, nástrojů a jejich dopadů a dalších oblastí.

Jako člověk s netechnickým zázemím, který se v této oblasti objevil tak nějak náhodou, jsem využila možnosti zeptat se civic-tech komunity na nejčastější (a nejvtipnější) mylné představy, které lidé o jejich práci mají. Vybrala jsem pár ze zmíněných mýtů, jejich pořadí je náhodné.

Mýtus č. 1 – Civic-tech jsou jenom o technologiích!

Panuje obecné přesvědčení, že nástroje –⁠ ty, které pomáhají vytvářet demokratičtější, transparentnější a na občany zaměřené vlády –⁠ jsou ty, které si prorazí cestu a pozitivně ovlivní společnost.

Nástroje ale představují pouze jeden díl skládačky. Aby bylo možné vytvářet inovativní nástroje, je třeba, aby jejich tvorbu doprovázel participační proces. Je tedy nutné, aby se na tvorbě nástroje podíleli lidé, kteří jej budou dále využívat.

Je také důležité myslet za hranice technologií a nástrojů. Zakladatelka projektu Small Fires Grace O'Hara žertuje, že „civic-tech je z 90 % o občanských potřebách a jen z 10 % o technologiích; ve skutečnosti to bude ale spíše z 99 % o občanech“. Technické dovednosti jsou nezbytné, ale soft skills (tzv. měkké dovednosti) jsou v této oblasti přednější. Tyto dovednosti se vzájemně doplňují, nemají nahrazovat jedna druhou.

Mýtus č. 2 – Civic-tech jsou jenom vládní projekty

Digitální technologie sehrály v zapojení lidí do demokratického procesu podstatnou roli. Umožnily a stále umožňují občanům vést vládu k odpovědnosti a zapojovat se do rozhodovacích procesů, což přispívá k prosazování technologií do vládních procesů po celém světě.

Civic-tech se však netýká pouze práce pro státní správu. Spočívá také ve spolupráci s akademickou obcí, občanskou společností a soukromým sektorem. Společně mají pomoci společnosti plně využívat technologie ve veřejném zájmu.

Níže jsou příklady významných civic-tech projektů v Code for All:

To je jen hrstka vybraných. Podívejte se na webové stránky členů Code for All a zjistěte více o jejich vytříbených projektech.

Mýtus č. 3 – Civic-tech a gov-tech jsou jedno a to samé

Oba koncepty v posledních letech získaly na popularitě. Prašť jako uhoď, říkáte si? Je pravda, že ve světě otevřených dat (open data), otevřených softwarů (open-source) a státních služeb zní „civic-tech“ a „gov-tech“ velmi podobně.

Nicméně civic-tech a gov-tech popisují značně rozdílné koncepty, které míří na rozdílné publikum a jejich účel se liší.

Civic-tech se zaměřuje na občany. Spoluředitelka organizace Code for All Lorin Camargo říká: „Mluvíme o technologiích, které mají pozitivní dopad na společnost, ale to není úplně přesné. Civic-tech je o vytváření inovativních občanských nástrojů (ty, které pomáhají udržovat demokratičtější, transparentnější a na občany zaměřené vlády), ale nejen pouze o nich –⁠ jde také o procesy, které provází jejich vznik. Jedním z důležitých aspektů těchto procesů je nutnost zapojení lidí, kteří budou vzniklé nástroje dále používat do vývoje těchto nástrojů.“

Na druhou stranu u gov-tech jsou hlavními uživateli vlády. Gov-tech zastřešuje daleko širší pole aktivit zaměřených na snahu vytvořit inovativnější, agilnější a na vývoj orientovaný veřejný sektor. Cílí na zvýšení efektivnosti v administraci pomocí digitalizace a vývojem nových nástrojů.

Mohou civic-tech a gov-tech existovat společně? Samozřejmě. Je to právě jejich snoubení, které tolik organizací vyhledává. Jejich kombinace přináší větší zapojení občanů a pomáhá vládám lépe reagovat na problémy, na které občané upozorňují, což vede k upevňování demokratických procesů.

Mýtus č. 4 – Financování neziskových civic-tech projektů je hračka

Noví investoři začínají objevovat oblast civic-tech. Technologie umožnily vládám přenést své aktivity do 21. století a občané tak mohou lépe přispívat svým dílkem do demokracie.

Obecně se předpokládá, že peněz je zde dostatek (alespoň v soukromém sektoru). Možná právě proto se může zdát, že neziskový civic-tech plave v penězích, bohužel, opak je pravdou. Většina z projektů se neustále soustředí na své vlastní přežití a hledá dlouhodobé spolupráce, aby mohla dále fungovat.

Nad financováním si marně lámou hlavu všechny civic-tech organizace, které mají za cíl využívat technologie k probuzení a udržení aktivní společnosti. Nejlépe to shrnuje Democracy Lab: „Technologické nezisky jsou unikáty. Svůj produkt musí nejprve vytvořit a až potom sledovat jeho dopady, což ale nelze dělat bez financování.“

Nedostatek kapitálu a sponzorů omezuje schopnost neziskových civic-tech organizací růst. Nadace Knight společně s Nadací Rity Allen vydaly zprávu Škálování civic-tech: Cesty k udržitelné budoucnosti, ve které se zaměřují na širší možnosti financování. Podle této zprávy padá odpovědnost za finanční prosperitu na organizace i sponzory, což je má nutit k bližší spolupráci v oboru a pomocí inkubátorů a akcelerátorů koordinovat své snahy –⁠ to vše se sdíleným financováním a službami.

A když už jsme u toho, Nonso Jideofor, manažer financování a spolupráce v Code for All, sestavil list Jak na financování civic-tech.

Mýtus č. 5 – Civic-tech vyřeší všechny naše problémy!

Abrakadabra! Ne, civic-tech bohužel nedokáže vyřešit všechny občanské problémy.

Luke Jordan napsal ve svém průvodci Nestavte to. Průvodce pro civic-tech praktiky tuto poučnou a svěží myšlenku:

Pokud to nemusíte vytvořit, tak to nevytvářejte;

pokud to musíte vytvořit,

najměte si technického ředitele (CTO),

brzy odbavujte, dlouho dozrávejte,

a pokud nemůžete (ale i pokud ano),

obraťte se na tým, kterému věříte,

tvořte hladce a rychle, a

co nejrychleji se propojte a spolupracujte s uživateli.

V civic-tech se propojují lidé, technologie a dopady. Jak zmiňuje Grace O’Hara, dohromady vedou k pozitivní sociální proměně.

Ještě než se vydáte do světa civic-tech, zodpovězte si tyto otázky:

  • Jaké hlavní problémy řešíte? 
  • Komu budou prospěšné?
  • Jaký je proces a metoda k vyřešení daného komunitního problému?
  • Jak nová technologie ovlivní řešení problému?

Jak vidíte, civic-tech není věc nebo kupa věcí, ale proces –⁠ způsob myšlení.

Korektor Česko.Digital: Petr Hrudka