Proč jste si vybrali Česko.Digital? Co bylo tím počátečním impulzem, proč jste se rozhodli zapojit do této komunity?

Martin Wenisch: Já jsem v Česko.Digital skoro od začátku. Přidal jsem se hned, jak Jakub Nešetřil oznámil, že něco takového zakládá a proč. Ta myšlenka se mi strašně líbila, protože jsem předtím dlouhodobě pracoval na lokálních neziskových projektech s velkými neziskovkami různě po světě. Jedním z projektů byl například ten v Keni. Dobrovolničit část času na různých projektech je mi hodně blízké. Takže jsem se přidal hned v době, kdy jsme měli první projekty, jako bylo Nedlužím státu, Cityvizor a pro Transparency International projekt Naši politici. Také jsme měli meetupy a první hack day, který jsem spolu se Zoulem (Tomášem Znamenáčkem) technicky připravoval.

Martin na Hack day #1

Tomáš Znamenáček: Jsem v č.d od jeho založení, čili od května 2019. Něco podobného jsem chtěl dělat už hrozně dlouho. Chtěl jsem pracovat v tom průniku technologií a občanské společnosti. Už někdy na podzim v 2018 jsem porůznu psal nějakým lidem z Open Society Fund, jestli by nechtěli něco podobného dělat. Říkali, že něco takového zrovna domlouvají. A to, o čem tehdy mluvili, byly zárodky č.d. 

Tenkrát z toho nic nevzešlo, ale když se na jaře objevilo č.d, tak jsem po tom hned skočil, přidal jsem se do Slacku a začal jsem se zapojovat, kde to šlo.

Jakou funkci dnes v č.d zastáváte?

Martin: Jsem víceméně pořád dobrovolník, dělám technickou podporu. Jakékoliv problémy s infrastrukturou, s administrací nástrojů, když někdo potřebuje založit e-maily. Sleduju support channel a když někdo něco napíše, snažím se odpovídat. A teď jsem konzultoval jako mentor u dvou projektů – Volební kalkulačka a Darování hotových pokrmů.

Ale na full time jsem byl skoro rok jako CTO. To se k tomu přidal ještě strategický rozvoj č.d, což bylo super. Výsledky byly pomalé, ale podařilo se nám toho dost. Rozjeli jsme Portál dobrovolníka, dělali jsme obsah, Show & Tell, Tech talky…

Tom: Nastupoval jsem vlastně do „marketingového týmu“, měl jsem se starat o obsah. Věci se ale v č.d hodně přelévají, takže teď se starám nejvíce o technické věci – programuju web a různé interní nástroje, které je potřeba. Pracuju jako technická podpora nebo technický konzultant projektů, když něco potřebují. A starám se o to, aby se v č.d „svítilo a topilo“. Zkrátka, aby technické věci, které mají běžet, běžely, pokud možno co nejčastěji.

Tom na akci Nezisk.Digital, kde jsme radili neziskovkám, jak na bezpečnost jejich dat

Jak k téhle změně došlo?

Tom: Dalo by se říct, že jsme si uvědomili, že poměrně striktní rozdělení na marketingový nebo projektový tým nedává moc smysl. Spíš je dobré si uvědomit, kdo má jaké kompetence, a pak ty lidi míchat ad hoc podle kompetencí. Tím pádem zmizelo to pevné dělení rolí. Dlouhodobě se ale ukázalo, že je potřeba víc můj technický úhel než obsahový nebo marketingový.

Kdy vás poprvé napadlo, že by se z dobrovolnické práce mohlo stát něco víc?

Martin: Myslím, že to byla čistě jenom příležitost. Protože někdy v listopadu 2020 jsem kvůli covidu skončil práci v Londýně, a tak jsem přemýšlel co dál. Zrovna se hledal nový CTO, tak jsme se dohodli, že přejdu na placenou pozici. Chtěl jsem se vrátit na nějakou dobu do Česka a měl jsem příležitost. Kdyby to bylo předtím nebo potom, tak bych řekl ne a dál bych byl jen dobrovolník. 

Tom: Po prázdninách (2019) jsem postupně utlumil svoje normální pracovní aktivity a říkal jsem si, že se rád budu věnovat č.d nějakou dobu naplno a buď z toho časem vypadne nějaká placená práce, což by byl ideál, nebo že alespoň můžu posunout něco dopředu a užiju si to, a pak si zase najdu placenou práci. Ke konci roku 2019 už jsem to musel rozseknout. Už jsem organizaci nemohl věnovat čas zadarmo, a tak jsem oslovil Jakuba Nešetřila a řekl jsem mu, že toto je moje vysněná práce, toto chci dělat, a co kdyby mi za to platili. A on řekl: „Tak dobře Tomáši, tak to tak udělejme.“ :) I když ten proces byl samozřejmě o fous složitější. Jako placený člověk jsem myslím od února nebo března 2020.

Tom na Hack day #1

Naplnila placená spolupráce vaše původní představy? Nebo vás něco překvapilo?

Martin: Znal jsem č.d dost do detailu a velká část práce se nezměnila. Ale čekal jsem, že to bude víc startupovější a rychlejší. Pracoval jsem většinou se startupy nebo s malými organizacemi, co šly hodně rychle dopředu. Česko.Digital je přeci jenom masivní organizace, masivní operations. Strategický postup tedy nejde tak rychle. A ani to, co č.d dělá, což je práce se státem a s digitalizací, samo o sobě nejde rychle, ale není to nutně nic špatného. Na to jsem si poměrně rychle zvykl. 

Tom: Česko.Digital je jeden velký institucionalizovaný AHA moment pro spoustu zúčastněných. Myslím, že jsem si to představoval jako Hurvínek válku. Moje první představa na podzim roku 2018 byla, že dáme dohromady pár hezkých technologických projektů, které razantně posunou Česko dopředu. Dnes se nebojím říct, že to byla úplná volovina.

Představoval jsem si spíš takovou úderku vysoce kvalifikovaných lidí, technologický útvar rychlého nasazení, který pomůže vyřešit některé důležité problémy. A debaty, které se vedly v č.d, mou naivní představu poměrně rychle posunuly hodně někam jinam.

Organizace od začátku hodně sázela na komunitní aspekt, což mi dává dneska velký smysl. Jinak než prostřednictvím komunity – jednak komunity č.d a jednak komunity neziskovek, organizací a podobně – to dělat nejde, nebo by to bylo dost těžké.

Celkově to pro mě byl obrovský pozitivní náraz. Třeba profesně. Najednou jsem padl do organizace, která během pár měsíců čítala tisíce lidí. Já jsem 10 let dělal garážový software, sice s celosvětovou distribucí, ale pořád to byl maličký tým. Byl jsem zvyklý vídat ty samé dva spolupracovníky roky. A najednou to bylo jako když člověk sedí na řetízkáči a vidí tu hromadu lidí, kteří stojí kolem, vždycky na chvilku zastaví u někoho, a pak už zase odlétá pryč. Takhle to vypadalo třeba během covidu, kdy jsme v týmu byli 3,5 placeného člověka, plus nějaké penzum vysoce zapojených dobrovolníků. 

Bylo to zároveň hodně průtokové a do dneška je. Je to v něčem hrozně náročné a zároveň hodně pozitivní a rozvojové. Člověk se naučí vnímat rozdíly v komunikaci, v hodnotách. Musí se naučit co nejrychleji se s těmi lidmi dohodnout, najít průniky.

Co nové jste se v Česko.Digital naučili?

Martin: Naučil jsem se strašně moc věcí. Většinou jsem pracoval na začínajících projektech, kde nás bylo pár a vždycky jsme se domluvili. Tohle byl poměrně velký operations. Naučil jsem se ale pracovat s různou motivací a komunikací ve větším týmu.

Na začátku to úplně nešlo, učící křivka nebyla úplně hladká, ale za rok mě to hodně posunulo. I lidé, se kterými jsem pracoval předtím a spolupracuji s nimi dál, říkají, že ten necelý rok pro č.d znamenal obrovskou změnu v tom, jak jsem schopný pracovat v týmu, efektivně pracovat s lidmi a vést je.

Martin na Hack day pro projekt Jehlomat

Tom: To je těžké shrnout. Zároveň pokrok, který jsem udělal třeba profesně, zejména v soft skills, je gigantický. Ale hodně jsem se naučil i technicky. Člověk si sáhne na hromadu věcí, protože projekty přichází z trochu jiného technického prostředí. To pro mě bylo velmi zajímavé, protože jsem byl spíš soustředěný na svoje nástroje, které jsem byl zvyklý používat a znal jsem je dobře do hloubky.

Ale největší pokrok vnímám v těch měkkých věcech, ve schopnosti domluvit se s lidmi. Najít průniky, najít řád v chaosu, to je leitmotiv č.d a i naše klíčová kompetence. 

Bylo to vidět i v covidu a během ukrajinské krize. Ve Slacku všude začnou lítat stovky zpráv a je potřeba nějakým procesem z toho všeho vydestilovat reálný, technický, organizační a projektový pokrok.

Co bylo nebo je ve vaší práci největší výzvou?

Martin: Právě ta komunikační část práce s motivací. Protože v č.d je motivací hrozně moc, každý přichází s nějakou svojí vlastní.

Tom: Celou dobu se v č.d bavíme o tom, jak soustředit naše úsilí. Protože teď je asi 10 úvazků rozložených mezi více lidí. Pokud chceme posunout stav digitalizace v Česku, tak je to strašný nepoměr k velikosti zadání. Tím pádem od začátku soupeří dvě tendence. Jedna je, že si musíme vybrat, co budeme dělat, protože jinak se v 10 zblázníme. A druhá tendence je, že se nemůžeme příliš brzy na něco upnout.

Kdybychom dělali konkrétní digitální produkt, tak je to super, tam člověk může snadněji říkat na věci ne. Řekneme si, že si vyberem tyhle uživatele, tyhle use casy a celé se to výrazně zúží. Ale v Česko.Digital by tohle nebyla správná strategie. 

Během tří let se totiž ukazuje, že věci, na které bychom ještě před rokem přísahali a upnuli se na ně, by nás ochudily o důležitou příležitost později. 

Permanentní rozkročenost a divergence je ale hrozně vyčerpávající, hlavně když jsem byl zvyklý na produktový vývoj jasně definovaných produktů a pevné soustředění loveckého psa, který běží po jedné stopě. A teď dělám miliardu věcí.

Co považujete za největší přínos téhle práce?

Martin: Že ne všichni mají stejnou motivaci pracovat ve startupu a rozvíjet ho. Ale přicházejí ať už se něco naučit nebo pracovat hodinu večer. Programují v Javě nebo napíší jeden článek.

Tom: To je otázka, která se špatně odpovídá, když je člověk v tom. Na toto bude člověk nejvíc vzpomínat až s odstupem 10 let. Ale pořád si myslím, že největší devíza je vidět se s lidmi, kteří chtějí něco víc než zaplacený čas. S lidmi, kteří mají nějakou vizi společnosti, za kterou si chtějí jít ve svém volném čase. Je tak trochu jedno, jestli je člověk placený, nebo ne. My se tady nadprůměrně často pochopitelně potkáváme s lidmi, kteří mají vyšší cíle a přesah a to je pro mě velké blaho. 

Co byste poradili někomu, kdo v Česko.Digital začíná?

Martin: Třeba co se týče role CTO, tak aby ho nepřekvapilo, co všechno role obnáší. Je to člověk, který řeší úplně všechno. Zároveň je tam strategická linka, kterou musí posouvat č.d dál. Nejde se zaseknout jenom na operativě. Taky je potřeba škálovat projekty, aby jich mohlo být víc. Škálovat operations, škálovat i to, co děláme s Portálem dobrovolníka, přicházet pořád s nějakými novými vylepšeními. Protože to svádí k tomu být jenom člověk, který sedí a čeká, kdo k němu s čím přijde.

Martin při plánování obsahu na Portál dobrovolníka

Tom: Když na to půjdu z té strany, co lidi nejčastěji reklamují, tak reklamují chaos. Takže bych mu poradil, ať se nenechá chaosem odradit. Je  totiž nezbytnou součástí procesu tvorby něčeho z ničeho. A umět se potýkat s chaosem je dobrá zkušenost, kterou si z toho člověk může odnést.

Jaká zkušenost z práce pro Česko.Digital se ti hodí ve tvé současné práci?

Martin: Práce s lidmi. Hodí se mi dost i to, co jsem se naučil na projektech. Hlavně k získávání kontaktů, k networkingu i jako cesta k lepší práci, než ke které bych se byl schopen dostat jenom jako vývojář.

Protože kolem práce máme spoustu příběhů. Třeba s Volební kalkulačkou nebo s Loono, s projekty pro Ukrajinu i tím, jak jsme řešili covid. Je to něco, co v běžné práci v korporátu nezískám. Víceméně dokážu vyprávět hodiny a hodiny o tom, co jsme reálně dokázali a vyřešili za problémy. To je obrovská přidaná hodnota v tom, když chci získat práci. 

Chtěl bych motivovat lidi, aby se nebáli pracovat pro neziskovky. Protože ten rozdíl je proti běžné komerční práci velký. A opravdu stojí za to to zažít. I třeba jen na rok.

Martin na Hack day pro aplikaci Preventivka

Moc děkujeme oběma za rozhovor!

💡 Líbil se vám rozhovor se členy kmenového týmu? Pokud vás téma zajímá, přečtěte si, jak svoji zkušenost v Česko.Digital popsali Content Lead Terézia Palaščáková a Digital & Production Lead Lukáš Návesník: Když vám kryje záda Česko.Digital, zvládnete vše: Jak se Terka a Luky stali členy kmenového týmu.

Korektor: Barbora Berková